VIDEOKAZUISTIKY k Intervenční metodě O.T.A. u dětí s PAS raného věku

Videokazuistika

Videokazuistika holčičky s pozitivním screeningem na PAS. Rodiče začali pracovat podle Intervenční metody O.T.A. u dětí s PAS raného věku, uveřejněné na těchto stránkách, ve věku 18 měsíců dítěte.

Nejdříve začínali vyvozovat oční kontakt lechtáním, vytrvali přes stávající regres, nacvičovali pojmenovávání. Holčička začala navazovat oční kontakt, lechtání začalo být podmíněno reakcí na jméno (rodič dítěc lechtá, přestane s lechtáním, détě osloví jménem a znovu začne s lechtáním, AŽ když se dítě otočí na jméno).

Na videu je vidět nacvičování sdílené pozornosti (03:05) - holčička chce pojmenovat obrázky na které ukazuje, rodiče je pojmenují až v okamžiku, kdy holčička naváže oční kontakt.

Po nástupu sdílené pozornosti se už dále cíleně nepracovalo, návštěvy byly věnovány zapojení dítěte do skupiny.

Po 2 a půl letech od počátku intervence dívenka vystoupila z klinického obrazu PAS.

Jednotlivé kroky intervence a jejich návaznost je popsána v Intervenční metodě O.T.A. u dětí s PAS raného věku (e-book volně ke stažení ZDE).

 


 

Reference

 

Výpověď maminky, která se svou dcerou od jejích dvou let pracovala dle Intervenční metody O.T.A. u dětí s PAS raného věku, uveřejněné na těchto stránkách + videokazuistika holčičky.

 


 

Zpětná vazba od babičky dítěte:

holčička 24 měsíců, v péči od 18 měsíců: 4 návštěvy videotrenéra VTI v rodině, rodina vedena ve shodě s Intervenční metodou O.T.A. u dětí s PAS raného věku, uveřejněnou na těchto stránkách jako e-book ke stažení: ke stažení: (pdf, 1,6 MB).

 

Dobrý den, Romano.

Dneska je to 6 měsíců od té doby, kdy jste u nás byla na první návštěvě. :-)

Děkuji za všechno a obzvlášť za poslední podporu, byla potřeba.

Opět Vám píšu (ale nejenom) z toho důvodu, abych napomohla Vaší informovanosti z mého pohledu.

Malá je skvělá. Jak jsem psala dříve, mate tělem, a mate čím dál víc a šíře. :-)

Její spontánní projev (až na mluvení) je lehce nadprůměrný.

Z věčně "nasraného" miminka je radostné velké batole. Zlepšil se oční kontakt - když chce.

Začala příšerně žvatlat, dříve samá "zaříkávadla" se zasněným pohledem mimo. Teď už i při hře nebo něco "komentuje".

Důsledně uplatňujeme, když nás tahá za ruku, aby se podívala do očí. Chceme, aby se podívala při jídle, když dostává sousto. Stále jí krmíme, stále má pleny, nelámeme to.

Když jí zpívám známou dlouhou písničku, přestanu, a znova začnu, až když se na mě podívá.

Před nějakou dobou začala říkat "pďte". Tak to vždy měla říct, když nás tahala někam. :-D Vypadalo to jako pojďte, i když tomu nerozuměla. Teď asi dva dny po ní chceme, aby řekla táta, když tahá tátu, bába, když mě, máma - mámu a děda - dědu. Je to ještě echolálie, ale splní to. Občas se splete.

Dneska jsem přišla ráno nahoru, M. je ještě v porodnici, a malá říkala bába. :-) Možná už si to spojila? Snad se to nezaškobrtne. Od pohledu jako autista nevypadá.

Co je největší problém, že je stále hluchá a hodně nás ignoruje. Ať děláme cokoliv, oslovení jménem, bouchání, lákání,... žádná motivace (v tomto) nezabírá. Dělá si co chce. Je tam porucha v porozumění řeči, jen nevím, do jaké míry je to prodlouženě fyziologické? Nesetkala jsem se s takovou nerovnoměrností. Ona je ode zdi ke zdi. Když to přeženu, někdy vypadá jako génius a někdy hodně naopak. Pokud se vyřeší časem tohle, budu spokojená.

To, co uměla v roce, 14-17 měsících a pak šla do regrese, teď začíná znovu ovládat. Když má náladu, říká zvířátka, ... Nechci to zakřiknout.

Nevím, kdy máte přijet, ale asi by to bylo dobré tak za týden, čtrnáct dní. Domluvte se s M.

Děkuji a zdravím. L.V.